sobota 28. března 2009

Nákup auta: Důvěřuj, ale prověřuj! (1.)

Hospodářská recese zasáhla i mě. Auto, které jsem měl rok v operativním leasingu s následnou možností odkupu, rázem během roku ztratilo výrazně hodnotu. Odkup auta se stal nevýhodným a rozhodnutí znělo jasně - auto vracím. ,,Jiří, potřebuju nové auto!" ,,Něco najdem."

No jo, ale co koupit? Musím se trochu přiznat, že na auto mám velké nároky a když už do něčeho investovat (pozn. redakce: investice do auta není investicí!), tak ať to má i výbavu, tzn. tempomat, xenony, ESP... Ale jenom xenony zvyšují hodnotu vozu o cca 50tis. Kč a na trhu s ojetými vozy takových aut není mnoho. Navíc mě to auto musí na první pohled zaujmout, musí být něčím zajímavé. Chtěl jsem zůstat věrný značce, takže jsme hledali vybavenou Oktávku II, ale marně. Když už se něco našlo, tak to mělo dost nalítáno anebo za nekřesťanský peníze. A Oktávek už taky jezdí jak 120tek za období komunismu. Nebudu se tedy fixovat na jednu značku (ale rád bych zůstal aspoň u koncernu VW).


,,Jiří, kde se flákáš, hledáme," psal jsem Jiřímu denodenně, asi 2 měsíce. To byl signál, že se má přihlásit na ICQ a podstupovat maraton brouzdáním internetových automobilových serverů: Sauto, Tipcar, Cars, Nebourano, Annonce, Sportovnivozy.cz. Jiří za tu dobu vyrostl o půl metru a zešedivěl. Já za to nemůžu, jsem váha a neumím si vybrat, sorry, Jiří. Až jednoho krásného sobotního rána...

,,Jiří, vstávej, našel jsem káru," vytáčím po ránu Jiřího (a to doslova). ,,Co? Jak? Ty mě s... (píííp). Jedem." Zavolal jsem majiteli a vyrazili jsme cca 150 km směrem za vysněným autem. Jednalo se o Seata Leona (já vím, Seat, ale...) 2.0 TDi ve výbavě Stylance - folie, elektrony, černočervený interiér, sportovní multifunkční volant, ESP, kontrola tlaku v pneu a sportovní příplatkový kit (nárazníky + křídlo) v ČERVENÉ barvě. Dorazili jsme na místo určení, Míla je odborník na svém místě (rozuměj navigace TomTom s hlasem pan Miloslava). No jo, krasavec (myslel jsem Seat, ne pan Míla).

A už v něm sedím a podstupuju zkušební jízdu. Ten naftovej dvoulitr má zátah. Auto je jak nové, řízení sedí, brzdy brzdí, stěrače stírají... Majitel mě ještě láme 19kama elektronama z Audi RS4, které k tomu přidá. Prohlížím auto, nikde známka po přelakování nebo totální bouračce přes střechu. Loučíme se s tím, že se rozmyslím.

Ono ani tak nejde o rozmýšlení, ale auto si prověřím. A už volám známému ze značkového servisu, diktuju VINko a chci znát celou servisní historii auta. Když nemáte známého, každý slušný majitel s Vámi klidně do servisu zajede a tam Vám nechá auto prověřit (historie servisování, čímž si zároveň můžete ověřit najeté kilometry) a nechá udělat prohlídku (vřele doporučuju). Také se nechá udělat zkouška tloušťky laku speciálním přístrojem k tomu určeným, který zjistí, zda auto bylo nově lakované = bourané.

Zda auto není kradené, se dá jednoduše prověřit v databázi odcizených vozidel na stránkách ministerstva vnitra ČR. Je to jednoduchá cesta a zdarma, ale ukáže Vám to pouze to, že auto není hledáno v rámci republiky a pokud máte špatné VIN nebo SPZ, tak jí to tam taky logicky nenajde = neodcizeno (pozor na to!). Pro spolehlivější metodu musíte oslovit specializované firmy typu CEBIA.

,,Hele, mám pro Tebe špatnou zprávu," volá mi známej. ,,Jakto?" ,,No je tady zvláštní věc. Auto je opravdu pořízeno ve Španělsku, výbava, motorizace sedí, ALE bylo vyrobeno v černé perleti. Navíc auto nemá od začátku ani jeden záznam o servisu v autorizovaném servisu." Tak to je drsný, auto bylo kompletně přelakované. A to v tom lepším případě. Také mohlo mít převařené VIN z jiného Seata, černého. Každopádně je to auto bez historie, mohlo být těžce bourané a kilometry nemusí souhlasit.

Jiří? Hledáme dál...

Nejčtenější články